Lawrence Weiner

Narozen 1942 v New Yorku, žije v New Yorku a Amsterdamu

Až do 60. let minulého století dominovali výtvarnému umění malíři: v USA to byli tvůrci abstraktního expresionismu, v Evropě pak autoři zdrženlivé abstraktní malby zvané „informel“. Již v roce 1951 sice Robert Rauschenberg vygumoval (se souhlasem autora) kresbu Willema de Kooninga a také se pomalu začínal prosazovat pop-art, zastoupený Royem Lichtensteinem a Andym Warholem, ale rozhodující ránu tradičnímu malířství zasadil až v roce 1967 manifest Sola LeWitta „Paragraphs on Conceptual Art“ (Poznámky o konceptuálním umění), který za umění prohlásil čistou myšlenku. Tímto důrazem na nehmotnou stránku věci se LeWitt snažil přelstít trh s uměním, jehož vliv se začínal v 60. letech zřetelně projevovat.

O rok později přispěl k tématu i Lawrence Weiner. Jeho „Declaration of Intent“ (Deklarace úmyslu) byla ve srovnání s LeWittem ještě radikálnější. Pro Weinera nehraje žádnou roli, je-li umělcův záměr proveden autorem samým nebo nějakou jinou osobou. Rozhodující je, že se myšlenka dostane k divákovi, který se sám může rozhodnout, zda o umění jde, či nikoliv. Weinerovo umění založené na jazyce – poetickém i prostém – je úsečné, třeba i jednoslovné, jindy se manifestuje spletitým jazykem plným symbolů. Základní materiál pro jeho práci podle jeho slov představují: „Jazyk a materiál, na který se odkazuje.“ Tím se Weiner řadí – vedle Josepha Kosutha a Jenny Holzer – k nejvýznamnějším umělcům používajícím text jako formu uměleckého projevu. Zároveň se však od zmíněných autorů odlišuje tím, že jeho práce může realizovat kdokoli.

Weinerovy instalace ve veřejných prostorách jsou dnes již legendární. Nezapomenutelný je poněkud dramatický nápis na věži ve vídeňském parku Esterhazy: „SMASHED TO PIECES (IN THE STILL OF THE NIGHT)“ (ROZTŘÍSKÁN NA KOUSKY /V TICHU NOCI/). Jeden z posledních nápisů se objevil roku 2011 v přístavišti na břehu newyorské East River: „AT THE SAME MOMENT“ (VE STEJNÉM OKAMŽIKU). Co tím chtěl autor říci? To již přenechává důvtipu náhodného diváka. A právě v tom spočívá kouzlo Weinerových nápisů.