Daniel Richter

Narozen 1962 v Eutinu v Německu, žije v Berlíně a ve Vídni.

Daniel Richter byl – a dodnes je – aktivním členem levicového autonomního hnutí, které podporuje radikální akce jako obsazování domů či protestní pochody ve velkých německých městech. Zároveň se angažoval na pun­kové hudební scéně – návrhy na obaly gramo­fonových desek pro hamburský label „Buback“ byly vlastně jeho první umělecká díla. Richter ostatně v současné době tento label vede. Na počátku jeho umělecké tvorby stojí tedy politický aktivismus a punk.

Richter studoval na hamburské umělecké škole u Alberta Oehlena a Martina Kippenber­gera, představitelů malířství 80. let minulého století. Patří však již ke generaci, která se od té předchozí v mnohém liší. A v čem vlast­ně? Richter začínal jako malíř abstraktních obrazů, přitom mu šlo především o barevnost a strukturu malby, tedy o technickou stránku věci. Postupem času se do jeho barevných ploch začaly vkrádat i postavy. Dnes jsou Richterovy obrazy převážně figurativní, často s výbušnými politicko-­společenskými náměty, ale důraz na malířské prvky, jako je barva, linie, plocha, povrch nánosu, byl zachován. Právě tím se liší od tvorby generace 80. let, jež chápala malbu převážně konceptuálně a do­vednost provedení někdy záměrně ignorovala.

Náměty pro své obrazy nalézá Richter převážně v masmédiích. Zajímají ho masové události, ať politické, či ze světa popkultury, a také aktuálnost: Love Parade v Berlíně, rockové koncerty, demonstrace, povstání či jen shluky mladistvých na předměstí aj. Aktu­ální je zároveň i provedení obrazů, odvolávající se jak na svět křiklavých reklam, rockových a psychedelických plakátů a estetiku Rocky Horror Picture Show, tak na vize malířů, jako byli Francisco Goya, James Ensor či Edvard Munch. Richterovy malby dnes de facto plní funkci historických obrazů, jak je známe napří­klad z 19. století. Na často obrovských plo­chách se to jen hemží rockery v kožené zbroji, zasněnými zpěváky s kytarou nebo zakuklený­ mi demonstranty, kteří však působí spíše jako duchové ze světa Michaela Jacksona. „V jednu chvíli se objeví melancholický zpěvák lidového blues, takový hrdinný chudáček, potom zase ztracená duše vojáka vstupujícího na nepřátel­ské území,“ popisuje Richter dění na svých obrazech, jež působí často až děsivě a přede­ vším – a v to malíř sám doufá – jdou někdy až nehorázně na nervy.