Bazon Brock

Nar. 1936 ve Stolpu v Pomořansku, žije ve Wuppertalu a v Berlíně

„Příslušníci SS si váží všeho živého, dokonce i malých broučků a zvířátek, tím, že je chrání před nesmyslným zašlápnutím. Proto by si každý příslušník SS měl stejně jako buddhista připevnit na své holínky zvonečky, aby zvířectvo varoval: Přicházíme, ustupte prosím stranou, ať se nic nepřihodí!“

Co zní z úst Bazona Brocka jako nehoráznost, jsou ve skutečnosti slova Heinricha Himmlera. Říšský vůdce SS, spoluzodpovědný za holokaust, se paradoxně velmi zajímal o okultní vědy a východní náboženství.

Originální SS holínky se zvonečky ukázal Bazon Brock při své přednášce Lustmarsch durch das Theoriegelände (2006) jako předmět, jejž si hodlá vzít do hrobu a který podobně jako další věci – obraz od Neo Raucha, kusy nábytku a náhrobní desky – představuje bilanci jeho života a učení.

Dnes již sedmdesátiletý emeritní profesor estetiky a kulturní vědy začal v 60. letech svou kariéru na pomezí umění a teorie happeningy v rámci hnutí Fluxus, jejichž kurióznost se zachovala až do dnešních akcí. Nikdy mu ale nešlo o provokaci, nýbrž o osvětlující pohled na umění. Při vší ironičnosti, kontrafakticitě a polemičnosti staví Brockova vystoupení na hlubokých znalostech a vědění.

Cílem tohoto „umělce bez děl“ je kreativním způsobem (aniž by se chvástal) zaktivizovat duševní činnost recipienta a dopomoci mu tak k estetickému pochopení kultury a její historie. To, že k vyjádření požadavků je Brockovi zapotřebí mnoha slov, mu již v mládí vyneslo přezdívku „bazon“ – řecky mluvka –, kterou si sebeironicky ponechal. Brockovo uvažování o smyslu umění lze shrnout takto: vědce a umělce spojuje to, že nárok na pravdu generují sami ze sebe a své přesvědčení prezentují, aniž by mohli lidi odměňovat či trestat. A proto lze umění a vědu považovat za základní projevy modernity, v níž není určující obecná kolektivita, nýbrž autorita spočívající v autorství. Toto pojetí Brock ve svém díle do důsledku prosazoval. Vedle uměleckých akcí, teoretických spisů, televizních produkcí, rozhlasových her a širokých aktivit na internetu se Brock kromě pedagogické činnosti na různých univerzitách věnuje šíření uměleckého a všeobecného vzdělávání v takzvaných Besucherschulen („Školy pro návštěvníky“), pořádaných v rámci výstavy documenta, a v projektech, které jsou jejím pokračováním, jako je např. Der professionalisierte Bürger („Profesionalizovaný občan“) v Karlsruhe a Denkerei („Myslírna“) v Berlíně.