Margret Eicher

Narozena roku 1955 ve Viersen v Německu, žije v Ladenburgu

Je ležící žena na obraze Tizianova Venuše? Psík na něm je, služebnictvo také. Nebo je to ta Velázquezova? Autorkou obrazu (Venus, 2005), na němž leží Venuše vybavená fast foodem a počítačem a který jako koláž spojuje prvky z historie a současnosti, je Margret Eicher. Tato umělkyně buď tiskne své digitální obrazy na textil, nebo je nechává tkát – a to ve Flandrech, v zemi původu tapiserií.

Už britský malíř Richard Hamilton ve známé koláži z roku 1956 znázornil ideální obraz muže a ženy převzatý z bulvárních plátků – hezcí a sportovně založení lidé, obklopení tehdy novým a žádaným zbožím. Jako jeden z prvních představitelů pop-artu tehdy tematizoval všudypřítomné zobrazování konzumního světa jako země zaslíbené a povrchní životní styl své doby. Na základě „nové kontextualizace obvyklých obsahů a nesourodého propojení částí obrazu a jeho obsahu“ a díky „povznesení triviálního na něco, co dává smysl“ vnímá Eicher své dílo jako pokračování tradice pop-artu. Využívání digitální techniky i obsahové zaměření její tvorbu nicméně pevně ukotvuje v přítomnosti. Margret Eicher názorně předvádí dalekosáhlou a zároveň nenápadnou manipulaci s obrazem pomocí nových médií a techniky. Hra zvaná „místo zdání jen zbožné přání“ je zrádnější než kdy dřív, a přesto dnes znamená mediální prodej sama sebe prostřednictvím vizuálních ploch víc než cokoli jiného. Zvyšování materiální hodnoty obrázků z reklam a lifestylových magazínů prostřednictvím tapiserie – která má reprezentativní funkci – tak u Margret Eicher působí zároveň jako symbol iluzorní estetiky, tolik oceňované dnešní společností. Díky vizuálně homogenní kombinaci motivů z dějin umění a aktuálních mediálních obrazů autorka zároveň odhaluje prolínání různých zdrojů obrazů a historických úrovní. Moderní výjevy z reklam zobrazené v historickém hávu odkazují k historickým obrazům a počítačová postava Lary Croft (Diana s družinou, 2003) umístěná na okraji obrazu – čímž v tradičním smyslu tapiserie symbolizuje současnou společnost – se zase vztahuje ke staré legendě Thóra, máchajícího kladivem. Jak Eicher říká, chce prostřednictvím ikon a prototypů definovat určitý obraz světa – stejně jako to činily tapiserie v 16. a 17. století a stejně jako to činí dnešní masmédia.