Helena van der Kraan

Narozena 1940 v Praze v České republice, žije v Rotterdamu

V rámci slavného projektu z 20. let minulého století, jehož část byla knižně publikována pod názvem Tvář naší doby, vytvořil fotograf August Sander souhrnný soubor portrétů s cílem ukázat „pravou psychologii“ doby a lidí v ní žijících prostřednictvím „výhradně světelné kompozice“. Střízlivým odstupem, ale také vnímavým zobrazením portrétovaných osob vykazují jeho fotografie jisté paralely s tvorbou Heleny van der Kraan, současné fotografky, žijící v Rotterdamu. Pokud Sander identifikuje různé „typy lidí“, fotografie Heleny van der Kraan ukazují to, co je lidem společné. Autorka nediferencuje stávající společenské uspořádání na základě fyziognomie, ale zobrazuje psychologické a estetické průsečíky člověka a světa.

Tváře portrétovaných jsou poznamenány životem a zrcadlí jejich dočasný stav. Van der Kraan toto všechno zachycuje prostřednictvím fotografie v jediném okamžiku. Fotografie se stává novou, základní součástí živého světa. Sama autorka k tomu říká: „Portrét nepředstavuje vzpomínku, ale začátek nové existence v podobě obrazu. Krajina tváře se již dál nemění; byla zafixována do jiného materiálu. Tento fragment života se stává soběstačným a je znovu uveden do života v mysli diváka.“

Jsou to tiché obrazy lidí zasazené do rámce jejich každodenního života: příbuzní, přátelé a známí fotografky, ale také lidé, s nimiž se jen náhodně setkala. Stojí v ostrém protikladu k zářivým barvám a dohladka retušovaným tvářím celebrit a modelek, které tak dobře známe z obálek televizních a lifestylových časopisů. Černobílé fotografie Heleny van der Kraan jsou determinovány přirozenými světelnými podmínkami míst, kde byly pořízeny.

Při příležitosti svých 65. narozenin v roce 2005 se fotografka českého původu dočkala první ucelené retrospektivní výstavy. O jejích portrétech, zátiších a dokumentárních fotografiích bylo opakovaně řečeno, že zachycují „krásu všedního dne“. Vyzařuje z nich dnes již vzácná autenticita, která dává divákovi pocit, že se na své pradávné pouti za pravdou octl v dobrých rukou plných citu a naděje.